Základní seznámení s horninami

Co jsou horniny, kde se vzaly a co je vlastně tvoří? Zde v našem článku si můžete přečíst základní rozdělení nejběžnějších hornin, které se mohou vyskytovat u Vás na zahradě nebo v interiéru domu. Denně se s nimi setkáváme jak v neopracovaném přírodním stavu v přírodě, nebo v opracovaném stavu, například když jdeme domů po venkovních kamenných schodech.

Základní seznámení s horninami

 

Co jsou horniny, kde se vzaly a co je vlastně tvoří? Zde v našem článku si můžete přečíst základní rozdělení nejběžnějších hornin, které se mohou vyskytovat u Vás na zahradě nebo v interiéru domu. Denně se s nimi setkáváme jak v neopracovaném přírodním stavu v přírodě, nebo v opracovaném stavu, například když jdeme domů po venkovních kamenných schodech.

Horniny jsou přírodní nerostné hmoty, které tvoří zemskou kůru. Horniny jsou nehomogenní, to znamená, že se skládají z různých minerálů, které se vzájemně liší svým chemickým složením, atomovou stavbou a pravidelným nebo nepravidelným rozmístěním v prostoru.

Horniny jsou zpravidla tvořeny směsí nerostů, potom je označujeme jako složené nebo polyminerální. Mohou však být tvořeny i jen jedním nerostem, potom je označujeme jako jednoduché nebo monominerální.

Podle původu a vzniku rozdělujeme horniny do tří základních kategorií, a to na horniny magmatické (vyvřelé), sedimentární (usazené), metamorfované (přeměněné).

Horniny magmatické

Tyto horniny vznikají krystalizací z magmatu za vysokých teplot a tlaků. Patří mezi tvrdé materiály. Rozdělujeme je na:

• hlubinné – granit, gabro
• podpovrchové – porfiry, aplit
• výlevné – čedič, spilit

Horniny sedimentární

Sedimentární horniny jsou nejrozšířenější horniny. Vznikají nahromaděním úlomků, zvětralých částí, koster živočichů a jejich opětovným zpevněním. Patří mezi měkké materiály. Rozdělujeme je na:

• sedimenty úlomkovité – pískovec
• sedimenty organogenní – vápenec
• sedimenty chemické – travertin

Horniny metamorfované

Tyto horniny vznikají přeměnou sedimentárních nebo magmatických hornin nebo hornin již dříve metamorfovaných. Tato přeměna probíhá za vysokých teplot a tlaků. Tyto horniny patří mezi měkké materiály, které jsou dobře leštitelné. Rozdělujeme je na:

• horniny kontaktně přeměněné – břidlice, mramory
• horniny regionálně přeměněné – fylity, amfibolity

 

Žula  

Granit neboli žula se řadí mezi hlubinné vyvřelé horniny.  Původ granitu lze hledat zejména v prekambriu, tedy v období, které zahrnuje prahory a starohory. Jsou však i mladší výskyty. V současnosti tvoří velkou část kontinentální kůry.

Žula patří mezi kyselé horniny. To znamená, že obsahuje více jak 65 % křemičitanové složky. Granit se skládá zejména z křemene, živce (zde patří hlavně alkalické živce) a slídy (zejména muskovit nebo biotit).

Granity patří mezi tvrdé (jedná se o 6. až 7. stupeň tvrdosti) a pevné horniny, které jsou odolné vůči zvětrávání.  Hustota granitu se pohybuje okolo 2,60 – 2,80 g/cm³. Žula je rovněž odolná vůči většině kyselin a jiným chemikáliím.

Žula může mít i různé barvy. Setkáváme se se světlými odstíny od bílé, růžové, červené, nažloutlé, nazelenalé apod. Ale můžeme se také setkat s tmavými až černými odstíny. Oblíbené jsou obvykle šedé odstíny žuly.

S těžbou granitu se můžeme setkat po celém světě, známé jsou lomy například v Brazílii, Indii, v jižní Africe, v USA apod.

V České Republice je žula taky velmi rozšířena. S její těžbou se setkáváme například v Jeseníkách, na Českomoravské vysočině, na Liberecku apod.

Granit je často využíván v exteriéru i interiéru pro své dobré vlastnosti, kterými jsou například tvrdost a pevnost, odolnost proti opotřebení, odolnost proti povětrnostním vlivům, mrazuvzdornost, trvanlivost, snadná údržba, velké množství barevných variant apod. V exteriéru je nejčastěji používán jako stavební, obkladový nebo dekorační kámen. Zde se ze žuly vyrábějí například dlažební kostky, krajníky, obrubníky, schody apod. V interiérech se nejčastěji setkáváme s leštěnou žulou. Zde se žula používá na obklady stěn, podlahy, parapety či kuchyňské linky.

Mramor

Mramor patří mezi metamorfované horniny, neboť vznikl přeměnou vápenců, kdy vlivem vysoké teploty a tlaku v zemské kůře došlo k překrystalizování kalcitu původní horniny. V mramoru nenajdeme schránky žádných živočichů nebo rostlin. Mramor obsahuje více než 95 % kalcitu.

Mramor se již od pradávna používal jako stavební a sochařský materiál. V současnosti se díky své rozmanité struktuře a barevnosti používá k dekorativním účelům. Používá se taky při dláždění chodníků. Není však vhodné jej používat na dlažby, neboť je málo odolný vůči otěru. Nejčastěji bývá používán v interiéru. Z důvodu vysoké ceny je však často napodobován.

Barva mramorů je bílá nebo světle šedá. Díky rozptýlení minerálů v mikritové hmotě však mohou vznikat i načervenalé, zelenavé, tmavě šedé až černé odstíny. Mramor může být jak jednobarevný, tak může obsahovat různé žilkování, pruhy, šmouhy apod.

Mezi některé typy mramorů patří například katarský mramor, který se vyznačuje sněhobílou barvou. Tento mramor se vyskytuje ve městě Carrara v Itálii. Dále máme třeba šternberský mramor, který má bílou barvu a vyskytuje se v oblasti Českého Šternberka, lipovský mramor, který má tmavou a světlou barvu a vyskytuje se v oblasti Horní Lipové, zříceninový mramor, který má na vyleštěných plochách kresby v hnědých tónech a vyskytuje se ve Florencii, apod.

 

Travertin

Travertin patří mezi sladkovodní vápence. Je to chemická usazená hornina, která vzniká na pevnině v okolí pramenů a toků, které jsou bohaté na hydrogenuhličitan vápenatý. Složením odpovídá vápenci, ale travertin je na rozdíl od něj pórovitý.

Travertin rozdělujeme do několika skupin, podle charakteru vod, ze kterých se ukládá:

• travertin jeskynní – zde patří horniny vznikající z vod z krasových jeskynní,
• travertin potoků
• travertin minerálních pramenů

Travertin je zpravidla jemně až hrubě pórovitý a jemně zrnitý. Barva travertinu bývá šedobílá. Přítomnost limonitu může však travertinu dodávat nažloutlé nebo žlutohnědé zbarvení.

V minulosti se travertin používal jako stavební kámen. V současnosti se používá spíše jako obkladový kámen v interiérech.

Travertin se vyskytuje v krasových oblastech, které jsou tvořeny vápencem nebo dolomitem. V České republice se s ním setkáme například na Moravě – Kokorský travertin, na Přerovsku – Tučínský travertin. Ve světě se travertin vyskytuje například v USA, v Itálii, v Alžírsku apod.

Až si budete vybírat schody, kuchyňskou linku nebo obklad koupelny, který bude ze žuly, travertinu nebo mramoru, tak vždy pamatujte, že tento

jedinečný kus, který máte právě vy doma pro vás vytvořila sama země s těmi nejlepšími vlastnostmi a každý kus je originál.

Přeji krásný den.
Publikoval: Ing. Michaela Vlachopulosová, asistentka prodeje

Zpět na přehled článků